27. května 2024 odešla naše kolegyně Naďa Hynková Dingová

Nástěnka

Překlad medailonku do ČZJ: zde

 

Naďa byla přední česká tlumočnice a překladatelka mezi českým znakovým jazykem a češtinou. Od roku 2002 vyučovala na FF UK v oborech Čeština v komunikaci neslyšících a Jazyky a komunikace neslyšících (Deaf Studies). Od roku 2002 byla postupně členkou Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, Ústavu jazyků a komunikace neslyšících a Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících. Po dvě desetiletí v těchto ústavech vedla a kreativně směrovala vzdělávání tlumočníků a překladatelů mezi českým znakovým jazykem a češtinou. Věnovala se i výzkumu, publikační činnosti, vedla bakalářské a diplomové práce, studentské projekty a praxe. V roce 2017 na FF UK obhájila disertační práci na téma Typologie chyb v tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem.  

Naďa absolvovala Divadelní fakultu JAMU v Brně, obor Výchovná dramatika pro Neslyšící. Obor si vybrala náhodou, nevěděla, že byl původně určen jen pro neslyšící uchazeče. Tak se řízením osudu dostala ke svému životnímu poslání a největšímu koníčku v jednom – ke znakovým jazykům a komunitě neslyšících. 

Po ukončení studií na JAMU (1996, titul Bc.A) a následně speciální pedagogiky na PedF MU působila několik let jako učitelka a tlumočnice v bilingvální mateřské škole pro neslyšící děti Pipan v Praze a pak na základní škole v Plesné u Chebu. K dětem měla Naďa vždy blízký vztah a ráda s nimi pracovala, mj. byla u nás jednou z průkopnic tlumočení pro neslyšící děti. 

Po několika letech se vrátila do Prahy a začala pracovat na FF UK.  

V roce 2000 spoluzakládala první profesní organizaci tlumočníků pro neslyšící v ČR, Českou komoru tlumočníků znakového jazyka (dále Komora). V letech 2006 až 2011 působila jako její předsedkyně. V této funkci byla neuvěřitelně výkonná a podařilo se jí zorganizovat hned několik velkých projektů. Mezi nimi například projekt TOND – tlumočník očima neslyšícího dítěte, díky němuž k neslyšícím dětem přicházely informace o tlumočení, nebo obrovský projekt financovaný z evropských fondů, v jehož rámci vzniklo přes padesát publikací zabývajících se tlumočením, českým znakovým jazykem a komunitou neslyšících.  

Vzdělávání budoucích tlumočníků se věnovala nejen na FF UK, ale i v rámci Komory, kde mj. založila a vedla Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky českého znakového jazyka.  

Komora v té době vydávala svůj pravidelný bulletin nejen v češtině, ale také v angličtině. Její členové tak navazovali kontakty i v zahraničí a čerpali odtud informace pro další rozvoj tlumočnické profese u nás. Spolupráce se zahraničními odborníky byla ostatně důležitá i v Nadině odborné a výukové práci na fakultě, např. při organizaci konferencí a workshopů. Komora pod Nadiným vedením v roce 2006 v Praze poprvé pořádala mezinárodní konferenci Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka. 

Vedle všech těchto odborných, pedagogických a organizačních aktivit zvládala Naďa aktivně tlumočit nejen ve vzdělávání a v komunitní oblasti, ale také v mnoha oblastech dalších. Ve všech zanechala výraznou stopu a lze říci, že byla strůjcem pozitivních změn v pojetí i realizaci tlumočnické profese vztažené k neslyšícím. 

Naďa aktivně působila jako soudní tlumočnice a zapojovala se i do změn v nastavení této profese. Od roku 2010 dosud byla členkou představenstva Komory soudních tlumočníků a v této funkci pomáhala tvarovat zákony týkající se soudního tlumočení. 

Velkou kapitolou mezi Nadinými aktivitami bylo umělecké tlumočení. Ona sama ho v titulu jedné své stati charakterizovala jako „zpřístupnění podstaty lidské bytosti“ a tento rozměr svým tlumočením ve sféře divadla a hudby dokázala opravdu předat. Její talent, hloubka prožitku, lehkost i kreativita byly jedinečné. Snoubily se s nimi i organizační schopnosti a potřeba vymýšlet a prosazovat stále nové věci. Naďa iniciovala mnoho premiérových akcí, vrhala se do uměleckých žánrů, které u nás před ní nikdo tlumočit nezkoušel. Stála tak například u zrodu stínového tlumočení divadelních představení, živých koncertů, dokonce se odvážila tlumočit vážnou hudbu. 

Pro své vize dokázala získat podporu lidí podobně nastavených, spolupracovala s mnoha divadly (Divadlo Kampa, Divadlo Lávka, Divadlo Na Zábradlí, Divadlo Nablízko, Divadlo v Celetné, Divadlo Na Jezerce, Divadlo Kalich, Semafor aj.) a tlumočnicky se podílela na četných inscenacích, které zprostředkovávaly umělecký zážitek neslyšícímu publiku, ale současně specificky obohacovaly i diváky slyšící: Tracyho tygr, Růže pro Algernon, Perfect Days, Čtyři dohody, muzikály Mauglí nebo Kdyby tisíc klarinetů a mnoho dalších. Naďa v této své aktivitě inspirovala a motivovala další kolegy, slyšící i neslyšící, nejraději totiž pracovala v týmu. Před několika lety spoluzaložila umělecký spolek KukátkOO, specializující se na autorský projev v českém znakovém jazyce a umělecké tlumočení, a donedávna byla jeho aktivní členkou. 

Neslyšícím zájemcům Naďa také zprostředkovávala mnoho komentovaných prohlídek nejrůznějších výstav. Podněcovala kulturní instituce ke zpřístupňování jejich expozic pro neslyšící návštěvníky. Patnáct let spolupracovala s Národním muzeem, a to metodicky i jako tlumočnice. Hlavně díky ní vznikla tradice tlumočení velkých mainstreamových společenských a kulturních akcí, například koncertu Podepsáno srdcem, Muzejní noci, Noci literatury, Open House a mnoha dalších. Tlumočila i na dalších akcích, například na filmovém festivalu Jeden svět nebo na Noci vědců. Do těchto aktivit velmi často zapojovala i své studenty. Několik let se se studenty Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK (ÚJKN) podílela na organizaci akce Okna ÚJKN dokořán, jejímž cílem bylo popularizovat směrem k neslyšící veřejnosti odborné aktivity studujících tohoto ústavu. 

Naďa byla také dlouholetou předsedkyní Expertní komise pro řešení otázek tlumočení pro neslyšící při Asociaci organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, v jejímž rámci například v roce 2023 vybojovala vydání Deklarace k výuce českého znakového jazyka. Angažovala se i v mnoha dalších oblastech, jejím cílem vždy bylo zlepšovat podmínky jak pro tlumočení, tak i pro komunitu neslyšících.  

Od roku 2001 byla Naďa externí spolupracovnicí České televize. Stála u dnešní podoby Zpráv v českém znakovém jazyce, psala scénáře pro Televizní klub neslyšících, tlumočila hlavní zprávy a další pořady. I její zásluhou bylo významně posíleno tlumočení tiskových konferencí, zpravodajských, publicistických a popularizačních pořadů během pandemie covid-19. Ve veškeré své činnosti v České televizi opět lobovala za lepší podmínky pro neslyšící diváky i spolupracovníky ČT. Byla jedním z prvních tlumočníků v Senátu ČR a v dalších institucích a úřadech.  

Naďa nikdy nelitovala času stráveného prací pro druhé, zejména prací pro neslyšící. Všude, kde působila, se snažila změnit nastavení. Měla vždy na zřeteli svůj hlavní cíl: porozumění, komunikaci, vzájemné propojení světa neslyšících a světa slyšící většiny. Nikdy se nebála projevit svůj názor. Nezajímala ji její vlastní prestiž a postavení. Nestarala se o to, co si myslí většina. Konflikt byl pro ni dalším prostředkem na cestě k cíli, necítila strach a uměla přesvědčit okolí o prospěšnosti svých záměrů.  

Dlužno dodat, že její záběr byl široký i ve volnočasových aktivitách. K jejím koníčkům patřila v jisté době mimo jiné kulturistika. Jako kulturistka se zúčastnila mnoha závodů. Věnovala se také atletice a v mládí trénovala s Ludmilou Formanovou. Sport zůstal její celoživotní zálibou. V posledních letech se Naďa velmi zajímala o přírodní léčbu a přírodu jako takovou.  

V osobním životě byla její cesta trnitá. Z neradostného dětství však naštěstí přešla do náruče komunity neslyšících a později také založila vlastní rodinu. Její syn, manžel i děti z manželových předchozích vztahů pro ni byli zásadním zázemím a zdrojem štěstí. V posledních dvou letech bohužel bojovala s vážnou nemocí. Přes nepříznivé prognózy dokázala i tady dlouho vzdorovat osudu. V pondělí 27. května 2024 však nemoci podlehla. 

Pro mnoho z nás po mnoho desetiletí představovala Naďa vůdčí postavu v oblasti tlumočení pro neslyšící. Dovolme si ji proto nazvat „Královnou tlumočnicí“. Tento termín nyní rezonuje celou komunitou neslyšících, tedy v srdcích těch, kteří se s ní na její krátké, ale intenzivní cestě potkali a kterým věnovala nejvíc energie. 

Nadi, děkujeme, že jsme se s Tebou i my mohli setkat, pracovat po Tvém boku a čerpat od Tebe inspiraci. 

 

Odkazy

Výběr původních odborných článků a aktivit Nadi Hynkové Dingové  

Výběr odborných přednášek tlumočených Naďou Hynkovou Dingovou 

Výběr uměleckých tlumočení realizovaných Naďou Hynkovou Dingovou 

Výběr rozhovorů s Naďou Hynkovou Dingovou 

Další medailonky Nadi Hynkové Dingové 

Zveřejněno Nástěnka
Úvod > Nástěnka > 27. května 2024 odešla naše kolegyně Naďa Hynková Dingová