2021 Balady z Erbenovy Kytice

Karel Jaromír Erben (1811-1870) má v akademickém roce 2020/21 obě v
ýročí, narození i úmrtí, kulatá. Zatoužili jsme nechat se unést Erbenovými verši do dob dávno minulých, kdy polednice, vodníci i upíři byli běžnou součástí mýtů, kterými naši předkové žili, a rozhodli jsme se dramatizovat čtyři balady z autorovy nesmrtelné sbírky Kytice.
V zimním semestru 2020 se kovidová situace příliš nezměnila, připravovat živé vystoupení by bylo nerealistické, proto jsme znovu sáhli po formátu filmovém, s minimem prostředků a za podmínek nařízených epidemiologických omezení.

Polednice spolu s Klekánicí jsou strašidelná stvoření spojená se starým zvykem měřit čas pomocí trojího zvonění během dne: za úsvitu, v poledne a za soumraku. Tímto způsobem se lidé vyzývali, aby poklekli a modlili se Anděla Páně. Děti, které nebyly doma před večerní modlitbou (klekáním), mohla sebrat a odnést Klekánice. V poledne mohla uplatnit svou ničivou sílu zase Polednice. Stejnojmennou báseň napsal K. J. Erben, když mu bylo pouhých 23 let.
Matku si zahrála Aleksandra Stankova a po jejím boku stáli dva vypravěči-sudičky: Askar Akayev a Milena Zhang Xiangyu.

Vodník je pravděpodobně nejoblíbenější nadpřirozené stvoření, které se po staletí objevuje v české ústní lidové slovesnosti i literatuře umělé. Téměř každý český rybník má svého vlastního vodníka. Erben byl povahou spíš plachý a uzavřený, a tak bylo pro něho snazší čerpat inspiraci ze světa mýtů a folklóru než z vlastních zážitků a výstředností, jako to dělali Byron nebo Mácha. Erbenův Vodník se stal ikonou: zelený kabát a botky rudé, baží po lidské nevěstě, „mokře chodí v suše“. Má blízké příbuzné nejen v západoslovanském a východoslovanském folklóru, ale je jím také severoněmecký Nöck nebo švédský Neckan. Erben líčí svého vodníka jako kruté stvoření: když se nemůže pomstít lidské bytosti, obrátí se proti vlastnímu potomstvu.
Vodníka ztělesnil Jace Edwards, dívku Valeriia Kliuieva, matku Alla Nesterova a roli tajemných sudiček-vypravěček si zahrály Vlatka Daněk s Milenou Zhang Xiangyu.

Dceřina kletba. Na okraji Miletína, kde se Erben narodil, se nalézalo popraviště, na němž byli provinilci trestáni smrtí. Tak byla potrestána i dívka, která porodila nemanželské dítě a zabila je. Její příběh autora inspiroval k básni Dceřina kletba, rozhovoru mezi provinilou dívkou a její matkou.
Dívku představuje Anastasiia Suvorova a její Matku Vlatka Daněk.

Svatební košile. V romantické literatuře se to příběhy o upírech jen hemží. Psali o nich Byron, Mary Shelley, Goethe, Mickiewitz, Žukovskij a další. Starší příběh Augusta Bürgera o Lenoře, dívce, která tolik toužila po návratu svého mrtvého milého z vojny domů, až si pro ni přišel a odvedl si ji do vlastního hrobu, našel v romantismu mnoho pokračovatelů. Erbena zajímalo hlavně to, v jaké podobě se téma návštěvy ducha mrtvého u své vyvolené objevovalo v lidových příbězích i písních. Spousta mladých dvojic byla od sebe odtržena kvůli vojenské povinnosti, která tehdy trvala mnoho let, a řada dívek svého milého pak už nikdy nespatřila. Lidé věřili, že když pozůstalí příliš truchlí po svém mrtvém, ten pak nemůže klidně odejít do nebe a musí se vrátit jako revenant čili upír. Erbenova zamilovaná hrdinka se proviní tím, že chce svého milého zpátky i za cenu vlastní smrti, je odhodlaná jít s ním, kamkoli ji povede. Na rozdíl od Bürgerovy o Lenory však není pasivně odevzdaná a když pozná, že ji její druh chce zneužít, využije lsti, aby z jeho spárů unikla.
Dívku ztvárnila Tetiana Solomadina, jejího mrtvého milého hrál Sumanshu Rao, v rolích sudiček-vypravěček můžeme spatřit Allu Nesterovu a Anastasiiu Suvorovu.

Dva členové souboru, Mikhail Likhanov a Jana Zheng Changxin, se nemohli natáčení balad zúčastnit. Místo toho jsme s nimi natočili na zoom trailer k filmu v podobě kritického okénka s názvem Kultura – Kovid – Online.

https://youtu.be/p6d6SUvl_UA

https://youtu.be/p6d6SUvl_UA

Titulky. Verše zvolených Erbenových balad byly převedeny do mnoha jazyků, mezi jinými do jazyků kultur, z nichž účastníci divadelního semináře pocházejí: do angličtiny je přeložila Susan Reynolds, do bulharštiny Atanas Zvezdinov, do čínštiny Laorong, do němčiny Georg Ehrenfried Chalupa, do ruštiny Nikolaj Asejev a do japonštiny Hideo Sekine, Takumi Shibata a Kenichi Abe. Do ukrajinštiny a chorvatštiny však zvolené básně dosud přeloženy nebyly. Valeriia Kliuieva a Tetiana Solomadina to vzaly jako výzvu a pokusily se o překlad do ukrajinštiny, stejně jako Vlatka Daněk spolu s Mato Pejićem pořídili překlad do chorvatštiny. Díky tomu jsme mohli vytvořit vedle českých titulků k filmu také titulky ve všech výše zmíněných jazycích, a tak má nyní kdokoli možnost sledovat, číst, porovnávat a vychutnávat Erbenovy verše v originále a ve zvoleném překladu. (Výběr titulků se provádí pomocí ozubeného kolečka v pravém dolním rohu obrazovky.)

Pedagogické vedení, produkce: Ilona Starý Kořánová
Režie: Martina Frejová Krátká
Kamera: Edita Kainrathová
Střih: Anagha Anand
Masky, kostýmy: Aleksandra Stankova
Hudba: Valeriia Kliuieva, Tetiana Solomadina

Videozáznam:
https://youtu.be/CLnxyfNeDMY

Úvod > Aktivity > Divadelní představení > 2021 Balady z Erbenovy Kytice