Podíváme-li se do historie a začneme-li pátrat po počátcích Ústavu bohemistických
studií, tedy ústavu, který patří mezi stěžejní instituce vychovávající bohemisty z řad
nerodilých mluvčích češtiny a který se zabývá zkoumáním a výukou českého jazyka pro
nerodilé mluvčí, dostaneme se do období po druhé světové válce. Do tehdejšího
Československa, a tedy zvlášť do Prahy na Univerzitu Karlovu, kam začalo přijíždět velké
množství studentů z celého světa, pro které bylo třeba organizovat výuku češtiny, aby mohli
následně studovat obory, které si zvolili. Jakési prvopočátky ÚBS tedy najdeme
v akademickém roce 1947/1948, kdy byli poprvé na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
oficiálně jmenováni lektoři češtiny jako cizího jazyka. Protože zahraničních studentů stále
přibývalo i v následujících letech zřídilo Ministerstvo školství České republiky 20. 9. 1952 na
FF UK lektorát, který se zabýval výukou praktického českého jazyka pro zahraniční studenty,
ale staral se také o výuku zahraničních bohemistů. V této době byl lektorát součástí Katedry
českého jazyka, obecného jazykozpytu a fonetiky. V roce 1957 pak vznikla samostatná
katedra češtiny pro cizince. Tehdejší katedra češtiny pro cizince zajišťovala výuku fakultních
zahraničních studentů, tj. nebohemistů (o nefakultní zahraniční studenty již v této době
pečoval Ústav jazykové a odborné přípravy), hlavním cílem katedry však byli zahraniční
bohemisté, pro které byl připraven pětiletý studijní program, v té době již byla katedra také
spjata s Letní školou slovanských studií, která v tehdejší době fungovala jako samostatná
katedra a v letošním roce oslavila 60. výročí svého trvání.
V 70. letech 20. století prošla katedra češtiny pro cizince velmi obtížným obdobím.
V době tzv. normalizace nebylo žádoucí, aby do Československa přijížděli cizinci z celého
světa, a tak se opět stalo, že tato samostatná katedra byla zařazena pod vedení katedry
českého a slovenského jazyka a následně bylo celé toto oddělení sloučeno i s katedrou Letní
školy slovanských studií a byl vytvořen Ústav slovanských studií, který měl politicky
spolehlivé vedení a omezil možnost styků s cizinci z „nepřátelských zemí“. Navzdory
mnohým politickým omezením této doby rozvíjel se i v tomto období obor češtiny jako
cizího jazyka, byly publikovány nové učebnice, profilovala se struktura a obsah vyučovaných
předmětů a byla rozpracována mnohá odborná lingvodidaktická témata.
Po roce 1989, kdy došlo k politickému zlomu, společně s otevřenými hranicemi začali
do Československa opět proudit zahraniční studenti a de facto je to období největšího zájmu o
češtinu a českou kulturu celkově. V 90. letech byly uzavřeny početné meziuniverzitní dohody
a na Filozofickou fakultu začalo přijíždět velké množství stážistů a stipendistů programů
SOKRATES/ERASMUS, CEEPUS a Visegrádského fondu. V této době ústav pečlivě
vypracoval strukturu kurzů pro tzv. stážisty. Na počátku devadesátých let vznikl také
program, který opět trvá až do současnosti, tímto programem jsou tzv. Česká studia – Czech
Studies, který coby komerční kurz poskytl možnost jazykově se připravovat na Filozofické
fakultě i těm zájemcům, kteří nedostali stipendium. Do této doby také spadá vznik současného
pojmenování Ústav bohemistických studií, které vzniklo na základě konsenzu
tehdejších pracovníků ústavu a mělo, podle jejich slov, lépe vystihovat pravé pedagogické a
výzkumné poslání ústavu.
V nejnovější etapě vývoje oboru češtiny pro cizince je stále nejdůležitější předávání
českého jazyka a kultury v širokém slova smyslu zahraničním zájemcům o tento obor.
Z tohoto důvodu je zájem členů ÚBS poměrně široký, s ohledem na potřeby aplikovaného
studia lingvistiky, je třeba, aby pokryli potřebu prezentace současného českého jazyka ve
všech jeho strukturních vrstvách, ale i toho, čemu se v české jazykovědné tradici říká reálie,
tj. kulturu v tom nejširším slova smyslu. Bohatost odborných zájmů členů ÚBS nejlépe
ilustrují konkrétní aktivity a projekty, na nichž se v posledním období podíleli. Jistě je třeba
zmínit vytvoření popisů úrovní B1 a B2 pro češtiny podle SERR
(http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/referencni-urovne-pro-cestinu-jako-cizi-jazyka) a
současnou spoluúčast na vytváření deskriptoru mediace; dále je to podíl na přípravě různých
typů certifikovaných zkoušek (zvl. zkoušek z češtiny pro účely udělení trvalého pobytu a
státního občanství) (http://cestina-pro-cizince.cz/); členové ÚBS se podíleli se na budování a
anotování tzv. žákovského korpusu CzeSL (https://ucnk.ff.cuni.cz/czesl-sgt.php;
http://utkl.ff.cuni.cz/~rosen/public/czesl_monografie.pdf), ze spojení s korpusovou
lingvistikou vychází i participace na budování Pražského mluveného korpusu
(https://ucnk.ff.cuni.cz/pmk.php), ale i participace na vytváření moderní mluvnice češtiny
(https://sites.google.com/site/mluvnicecestiny/publikacni-vystupy). Odborná teoretická i
lingvodidaktická činnost ústavu je reflektována i v pravidelně vycházejícím sborníku ze
Sympozií, které ÚBS pořádá v rámci Letní školy slovanských studií. Tyto sborníky doposud
vycházeli pouze v knižní podobě, abychom je však zpřístupnili právě zahraničním
bohemistům, rozhodli jsme se pro jejich převod do elektronické podoby a tyto sborníky
budou k dispozici na webových stránkách ÚBS.
V rámci jednoho textu není možné informovat o kompletní publikační činnosti, (kterou lze
nalézt na www ÚBS) všech členů ústavu, zmiňme tedy alespoň některé učebnice češtiny pro
cizince, které byly aktuálně vypracovány v posledních pěti letech: Bischofová J. a kol.
Čeština pro středně a více pokročilé. Praha: Karolinum, 2016; M. Boccou Kestřánková a kol.
Připravujeme se k certifikované zkoušce z češtiny, úroveň B1 (CCE B1), Praha: Karolinum,
2016); Bermel N. – Kořánová I. Interaktivní čeština, Praha : Karolinum 2012; Kořánová, I.
Česká čítanka. Praha 2012; Hudousková, A. a kol. Ústní a písemné vyjadřování pro pokročilé
(čeština pro cizince), Praha: Karolinum 2015; Škodová, S. Domino – Český jazyk pro malé
cizince 1, 2. Praha: Wolters Kluwer, 2012. Mezit tyto výukové materiály je třeba zahrnout i
nově vytvořený e-learningový kurz češtiny pro cizince (Z. Hajíčkový, A. Adamovičová),
který vznikl v rámci projektu WRILAB2 (https://www.wrilab2.eu/moodle/) a zaměřuje se na
rozvoj písemného projevu v rámci výuky češtiny pro cizince. Tento kurz je po přihlášení
bezplatně dostupný pro všechny zájemce ať už z řad studentů nebo učitelů češtiny.
Na závěr zbývá představit možnosti, které ÚBS nabízí přímo zájemcům o studium
českého jazyka a bohemistiky či již stávajícím zahraničním bohemistickým studentům.
ÚBS je v České republice jediným pracovištěm, které zajišťuje výuku češtiny pro
cizince jako vysokoškolského oboru, a to v rámci tříletého bakalářského oboru a dvouletého
magisterského oboru, pokrývá také bohemistickou složku bakalářského dvouoboru
mezikulturní komunikace – xx jazyk (např. angličtina, němčina, francouzština, ruština).
Studium je zaměřeno na odborné lingvistické zvládnutí českého jazyka a získání přehledné
znalosti české literatury. Studenti získají i hlubší teoretické znalosti z oblasti obecné
lingvistiky a literární vědy. Zároveň se absolventům studia umožňuje komparativní
srovnávání slovanských jazyků na základě rozšíření jejich znalostí obecně slavistického
základu. Studium je koncipováno tak, aby přesahovalo užší oborové pojetí a otevřelo se
širším souvislostem a mezioborovým přesahům, předměty takto zacílené si studenti
vybírají z celofakultní nabídky volitelných předmětů. Absolventi získávají takové
metodologické, teoretické i praktické znalosti českého jazyka, jazykovědné i literárněvědné
bohemistiky a obecné lingvistiky, které jim umožňují uplatnit se v odborných i kulturních
institucích, ale i ve zcela prakticky zaměřených firmách či jako lektoři českého jazyka a české
literatury, nakladatelští pracovníci, překladatelé apod. Absolventy magisterského studia pak
lze nasměrovat i do diplomatických a státních služeb, do médií a dalších kulturních institucí.
Pro studenty, kteří přicházejí na Filozofickou fakultu v rámci stáží, nabízí ÚBS
komplexní kurzy českého jazyka, literatury a reálií podle úrovní znalosti češtiny, se kterou
přicházejí. Semestrálně přichází do těchto kurzů kolem 80 studentů, kteří jsou rozděleni do
čtyř nebo pěti úrovní kurzů. Začátečníci a mírně pokročilí studenti absolvují kurzy zahrnující
gramatiku, čtení a poslech s porozuměním a psaní; středně a více pokročilí pak mohou kromě
takto koncipovaného základního kurzu vybírat také kurzy volitelné podle svého zájmu, např.
interpretace literárních či publicistických textů; semináře historicky zaměřené či semináře
věnované reáliím. Mezi stážisty jsou jak studenti bakalářského, magisterského tak i
doktorského studia.
Komerčním typem kurzů probíhajících v semestru jsou tzv. Česká studia
http://czechstudies.ff.cuni.cz/cs/. Každý semestr zahrnuje celkem 240
pětačtyřicetiminutových vyučovacích hodin (20 vyučovacích hodin týdně). Studijní plány
programu Česká studia jsou rozděleny do dvou základních modulů (na začátečníky a mírně
pokročilé a středně a více pokročilé), aby studenti získali a rozvíjeli jazykové znalosti a
řečové dovednosti podle své úrovně znalosti českého jazyka. Rozvrhy jednotlivých modulů a
sylaby jsou v jednotlivých semestrech upravovány, aby odpovídali úrovni, profilaci a zájmům
studentů.
Posledním typem kurzů realizovaných v ÚBS jsou intenzivní desetidenní kurzy
nabízené v lednu a v květnu, a to vždy v rozsahu 60 vyučovacích hodin. Je určen zájemcům
všech úrovní pokročilosti. Intenzivní kurzy jsou na základě dlouholetých zkušeností
přizpůsobeny požadavkům těch, kteří chtějí český jazyk používat v zaměstnání, v
každodenních komunikačních situacích či při studiu na české škole, ale nemohou z různých
důvodů studovat v semestrálním programu Česká studia. Intenzivní kurzy jsou
komunikativně pojatou průpravou pro zájemce o praktické zvládnutí češtiny. Pozornost ve
výuce je věnována všem řečovým dovednostem s důrazem na mluvenou komunikaci. Náplň
výuky je přizpůsobena potřebám studentů kurzu, zajišťujeme individuální přístup. Výuka
probíhá ve velmi malých skupinách tak, aby se vyučující mohl věnovat jazykovému rozvoji
každého studenta.
Jak již ale bylo řečeno v úvodu, standardní bakalářské a magisterské studium a
jazykové kurzy nejsou tím jediným, co ÚBS poskytuje. Významnou součástí celé jeho
existence je organizace a realizace Letní školy slovanských studií http://lsss.ff.cuni.cz/;
https://www.facebook.com/LSSSpraha/, která umožňuje velmi intenzivní kontakt s češtinou a
jejím vyučováním i těm zájemcům, kteří nemohou dlouhodobě studovat v České republice.
Měsíční celodenní program zahrnující praktické kurzy, přednášky, výlety a nejrozmanitější
kulturní akce je nejen záležitostí studijní, ale často velmi emocionální, protože v sobě spojuje
celodenní sdílení. V letošním roce oslavila LŠSS šedesát let svého trvání, v tomto časovém
úseku se jí zůčastnilo 8 701 účastníků, mezi kterými najdeme mnohé významné osobnosti, ať
už slavisty či bohemisty, které rozhodně nelze vyjmenovat všechny a můžeme vybrat jen pár
jmen – Eiichi Chino z Japonska, Čou Mej-žu z Číny, Sun-Bee Yu z Jižní Koreje, David
Murphy, Marry Lou Štika, Louise B. Hammer, Masako Ueda z USA, Mahammed el Balshi el
Oleimi a Abdel Sattar Mohammed Shabrawi z Egypta, Valerij Mokienko, Alexandra
Širokova, Jevgenija Rogovskaja, Galina Něščimenko, Irina Syrkova, Nelly Rejzema, Sergej
Skorvid z Ruska, Olga Palamarčuk, Anna Neruš, Oleksandr Medovnikov, Ivan Těpljakov
z Ukrajiny, Janusz Magnuszewski, Janusz Siatkowski, Mieczysław Basaj, Teresa Zofia
Orloś, Danuta Rytel-Schwarz z Polska, Janko Bačvarov, Margareta Mladenova, Ivan
Kucarov, Ginka Bakardžieva z Bulharska, Tiberiu Pletter, Sorin Paliga z Rumunska, Robert
Pynsent, James Naughton z Velké Británie, François Esvan z Francie, Monika Zielinski
z Německa, Dubravka Sesar z Chorvatska, Tora Hedin ze Švédska, Jens Skov-Larsen z
Dánska a mnoho dalších.
Celá řada významných osobností, které prošli LŠSS, byla i mezi literárními vědci a
historiky: Alfred Frensh z Austrálie, Kim Kyuchin, Ja-iel Kwon z Jižní Koreje, Sergej
Nikolskij, Igor Inov, Irina Poročkina, Ljudmila Titova z Ruska, Volodymir Motornyj,
Volodymir Žitnik z Ukrajiny, Wolfgang Friedrich Schwarz, Manfred Jähnichen, Ilse Seehaze
z Německa, Alexandra Toader z Rumunska, Veličko Todorov, Žoržeta Čolakova
z Bulharska, Sergio Corduas, Giuseppe Dell´ Agata, Giuseppe Dierna z Itálie, Gertraude
Zand z Rakouska a další.
Mezi účastníky byly i další osobnosti veřejného života, např. velvyslanec Evropské
unie v ČR Ramiro Cibrián, Alan Soubigou, historik z Francie, španělský dirigent Robert
Ferrer, estonský spisovatel a překladatel Leo Metsar, španělská básnířka a překladatelka
Clara Janés, arménský překladatel Valerij-Hovhannes Harutjunjan, maďarský disident a
překladatel György Varga, finský spisovatel a překladatel Eero Balk, japonský germanista
Satoshi Hashimoto, německý rusista a bohemista Urs Heftrich, důstojníci rakouské armády a
bohemisté Georg Podlipny a Josef Ernst, ředitelka Rakouského kulturního fóra v Praze a
kulturní rada Rakouského velvyslanectví v Praze Natascha Grilj, česká dokumentaristka
chorvatského původu Andrea Majstorović, rakouský novinář Gerald Schubert, americký
novinář Alan Levy, česko-rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergi, a dlouhá řada
dalších.
ÚBS věří, že stejně jako je dlouhá řada těch, kteří již ústavem prošli, je dlouhá i řada
těch, kteří teprve přicházejí. Těch studentů, kterým ÚBS může nabídnout své kurzy, ale i
individuální konzultace a vedení.

————————————————————————————————————————–

Faktické informace o historickém vývoji Ústavu bohemistických studií jsou čerpány z textu
J. Hasila, Pražskávýuka češtiny pro cizince a 35 let Ústavu bohemistických studií. In Hrdlička, M.
Čeština jako cizí jazyk VII. FF UK: Praha, 2014, s. 11 -25.